PETR REMEŠ

Ještě k #4

http://www.starapraha.cz/pohlednice-praha-na-frantisku.php

http://www.fotohistorie.cz/Praha/Praha-mesto/Josefov/Default.aspx

http://web2.mlp.cz/mapa1938/klad.php

a Richard Biegel - tentokrát psaný text (str. 8 - 15)
http://www.zastarouprahu.cz/base/vestniky/pdf/vestnik-2009-3.pdf

Po dosavadních variantách vždy pracující jen s prakticky jedním domem/hmotou jsem došel k tomu, že unikátní urbanismus Anežského města, uchráněný od asanace a dnes tak nahý, je nutné doplnit strukturou v odpovídajícím měřítku, a to i v případě takového objektu, jakým je nová budova Národní Galerie.
Inspiraci jsem čerpal z mapových podkladů 19. a 20. století a přednášky Richarde Biegela, Pokud má Klášter sv. Anežky a jeho areál skutečně dávat smysl, nemůže dojít k jeho zastínění či snad popření jedním velkým solitérem. Je nutné citlivě reagovat jak výškově, tak půdorysně. Ve svém návrhu se snažím navázat na dnes již zaniklé ulice Malá Klášterní a Myší díra, kde do klášterní zdi citlivě probourávám vchod, celý objekt je pak jakousi Cestou skrz různé typy prostor.

Vývoj návrhu:

současný stav

původní parcelace

linie ''obnovených'' ulic

doplnění tzv. Cesty

zjednodušení

doplnění hmoty

návrh

funkční rozdělení:
oranžová: knihovna, veřejné provozy, kanceláře
oranžovočervená: výstavní plochy
modrá: depozitář

propojení všech menších objektů skrz suterén

situační skica

variantní řešení štítů

skica + schéma Cesty

skica s prosklenou vstupní částí

řešení nároží (problematika štítu)
skici oken

řešení osvětlení

#3: Prostorová mřížka

Má třetí varianta je nejspíš jen teoretickým a analytickým zamyšlením nad danou parcelou a možnostmi, které nabízí. Skrz univerzální a základní prostorovou jednotku (krychli o hraně 5 m) zde zkouším formovat požadované hodnoty ploch apod.

Od čisté teorie se alespoň částečně odkláním fasádní řešením (jak jednou portugalskou referencí, tak vlastním návrhem, kde se snažím ''univerzálně'' reagovat na možnosti osvětlení).

prvotní analýza

schéma 1. NP

schéma 2. NP

schéma 3. NP

schéma 4. NP

skica variability univerzálního

řešení osvětlení pomocí hustoty perforace předsazené fasády

skica objektu/hmoty

situace: ''napasování'' půdorysu na parcelu

reference

#2: Solitér s pokladem uvnitř

Nevystavujeme budovu, ale poklad v jejím nitru - sbírky NG. Když k těmto známým připočtu proměnnou jako problém s osvětlením (spíše případným přesvětlením) a konstanty v podobě zahraničních referencí (viz úvodní strana: Titan Kubus/Bern + Museum of Modern Art/Vídeň), výsledkem rovnice je následující: velká, poměrně uzavřená hmota, nejvýrazněji prolomená proskleným vstupem. Velký důraz jsem kladl na celkové schéma a rozdělení skupin návštěvníci x zaměstnanci + materiál, nicméně ve finále je to možná příliš lapidární. Uvidíme.

update: v této lokalitě není možné použití velkých plochých střech

původní skici - nakonec slepá větev vývoje

situační půdorysy: 1. NP

situační půdorysy: 2. NP

situační půdorysy: pohled na střechu

detailnější půdorys typického podlaží: severní část je návštěvnická,
jižní, přístupná z města, zaměstnanecká

řez (v celé své jednoduchosti)

řešení oken/osvětlení

skica

obraz domu - vstup od Vltavy

3D: situace

3D: pohled od Vltavy

3D: celkový pohled

3D: celkový pohled II

3D: pohled od Ministerstva

součty ploch

#1: Palác na břehu Vltavy

Doháním resty, co nejdřív zveřejním všechny varianty, protože v pondělí je co? Velká prezentace.

Hlavním motivem je Vltava jako pražský bulvár kulturních paláců, které asi nemusím zmiňovat. Samotný návrh tento akcent dále posiluje. Mezi areálem Anežského kláštera a Nemocnicí Na Františku roste monumentální solitér, měřítkem se rovnající spíše Ministerstvu, než budově nemocnice.
Vnitřní uspořádání je více popsáno ve schématech, žel ani v takovém objemu budova není schopna poskytnou požadovaný rozsah zázemí.
Nezbytnou součástí návrhu galerie je řešení osvětlení, zde poměrně určující. S tím souvisí i orientace hlavní lodi, která téměř kopíruje linii východ - západ.
Nosný skelet, který de facto ''dělá'' fasádu (a je jakousi nápodobou gotického vnějšího opěrného systému) je tvořen betonovými prvky, téměř lamelami, které mají za úkol rozbít severní světlo a osvětlit vnitřní prostory galerie přirozeným světlem. Jižní strana je pak bez prosklení, světlo tudy vůbec neproniká.